Hanhakoucha Honyama Koushun
Pojďme se společně podívat na jeden velice zajímavý japonský Oolong.
Byl vyroben na farmě paní Masumi, která se pravidelně účastní prestižních čajových soutěží. Pochází z horské oblasti Honyama v Šizuoce a na jeho zpracování byli použity lístky z kultivaru Koushun. Barva lístků přechází ze světle hnědé, až po velmi tmavě hnědou. Zpracování je už od pohledu precizní. Lístky jsou celé, jen lehce stočené a zpřehýbané. Ve vyhřátém nádobí voní neskutečně sladce, ovocně a po máku. Když zavřu oči a přičichnu si, ihned se mi vybaví babiččiny makové koláče se švestkami, čerstvě vytažené z trouby. Sliny už se mi sbíhají, takže hurá na to...
Listů jsem použil asi tak 5 gramů. Louhovat budu v japonském gaiwanu o obsahu 100 ml. Teto parádní kousek starého Imari porcelánu pochází z období Meidži (Přelom 19. a 20. století). Nádherná ruční práce.
Čaj budu zalévat přefiltrovanou, odstátou vodou, uvařenou v železném Tetsubinu. Tím z čaje "vytáhnu" více sladkosti a ovocných chutí.
Barva nálevu přechází ze zlato-oranžové, až po hnědou. Konzistence nálevu je velmi kulatá a plná (zde se projevuje typický charakter japonského čaje), doslova zaplní celá ústa. Chuť je naprosto harmonická, bez jediné vady, která by nějak negativně vystupovala z chuti.
Nálev je medově sladký. Tóny ovoce jsou spíše tmavého charakteru. Opět cítím švestky a mák (výše zmiňovaný babiččin koláč :-) ), možná i trochu perník. Celkově tento čaj působí velmi harmonicky a vyváženě. V ústech zanechává dlouhý, sladce-ovocný dozvuk.
...a na závěr se ještě pokochat vylouhovanými lístky.
Co jsem měl možnost ochutnat letošní japonské Oolongy ( od dovozce teamountain.cz), tak mohu konstatovat, že tento byl zpracováním nejtmavší.
Pokud na tento skvost někde narazíte, doporučuji vyzkoušet. Je to opravdový nektar.