Gyokuro Saemidori Competition Grade

 Jaro je tu! 

A čím že jsem se ho rozhodl přivítat? Japonským zeleným čajem - Gyokuro Saemidori Competition Grade. Jak už je vidno z názvu, toto Gyokuro je vyrobeno z kultivaru Saemidori - ten vznikl v roce 1977 křížením kultivarů Yabukita a Asatsuyu. Čaj byl sklizen v květnu loňského roku, ve městě Okabe, které spadá do známé prefektury Shizuoka.

Na lístky je radost pohledět. Jsou sytě zelené, lesklé, poměrně dlouhé, bez prachu a rozdrcených lístků. Po vsypání do nahřátého Shiboridashi vydávají omamnou, hlubokou, sladce ovocnou vůni. 

Voda byla ohřátá v keramické konvi - tím získá čaj ještě kulatější a "měkčí" charakter.

Lístky zalévám velmi vlažnou vodou a jen do té míry, aby byly zároveň s hladinou. Získávám tím sice jen půl šálku nálevu, ale o to výraznějšího s velice plným tělem. Dá se říct, takové čajové ristretto.

Nálev má olejovitou konzistenci. Voní po ovoci a smetaně. Po usrknutí nastává v ústech exploze chutí. Pohárky na jazyku jsou zaplaveny silnou chutí umami. Vystupují tóny ovoce, květin, smetany a chuť připomínající vařenou kukuřici. Konzistence v ústech je velice plná, kulatá, hladká. Nálev postrádá jakoukoliv hořkost, či trpkost - zřejmě zapříčiněno použitím kultivaru Saemidori (co jsem měl možnost ochutnat japonské zelené čaje z tohoto kultivaru, tak i u nich byla hořkost a trpkost minimální).

... a na závěr dobrota k zakousnutí. Oplatka plněná marcipánem s Matcha čajem.

Železná konev Tetsubin

Dnes bych Vám rád představil tuto nádhernou, železnou konev, která už mi nějaký ten čas dělá společnici při vaření čaje.

Pochází z Japonského historického období Šówa (1926-1989). Dle dostupných informací od prodejce byla vyrobena v roce 1938. Celkový obsah konve je asi 1,8 litru.

Tetsubin se používá výhradně k ohřívání vody, nikoliv k louhování čaje. Tímto způsobem uvařená voda získá nový charakter. Oživí se její energie (Qi) a obohatí se o minerální látky. Chuť vody je pak sladká (pravděpodobně díky železu), plná a kulatá. 

Takovouto vodou se mi nejvíce osvědčilo zalévat čaje tmavšího charakteru - archivní Sheng Pu-Erh, Shu Pu-Erh, Liu Bao, Liuan a tmavý, nebo archivní Oolong. Čaje získají plnější charakter a aroma. Jsou sladší a ovocnější (hlavně Oolong). 

Je velice zajímavé pozorovat, jak takovýmto způsobem ohřátá voda, dokáže vylepšit chuť a vůni čaje.

Na závěr snad jen doplním staré, moudré pořekadlo: Voda, půl čaje!

Hanhakoucha Honyama Koushun

Pojďme se společně podívat na jeden velice zajímavý japonský Oolong.
Byl vyroben na farmě paní Masumi,  která se pravidelně účastní prestižních čajových soutěží. Pochází z horské oblasti Honyama v Šizuoce a na jeho zpracování byli použity lístky z kultivaru Koushun. Barva lístků přechází ze světle hnědé, až po velmi tmavě hnědou. Zpracování je už od pohledu precizní. Lístky jsou celé, jen lehce stočené  a zpřehýbané. Ve vyhřátém nádobí voní neskutečně sladce, ovocně a po máku. Když zavřu oči a přičichnu si, ihned se mi vybaví babiččiny makové koláče se švestkami, čerstvě vytažené z trouby. Sliny už se mi sbíhají, takže hurá na to...

Listů jsem použil asi tak 5 gramů. Louhovat budu v japonském gaiwanu o obsahu 100 ml. Teto parádní kousek starého Imari porcelánu pochází z období Meidži (Přelom 19. a 20. století). Nádherná ruční  práce.

Čaj budu zalévat přefiltrovanou, odstátou vodou, uvařenou v železném Tetsubinu. Tím z čaje "vytáhnu" více sladkosti a ovocných chutí.

Barva nálevu přechází ze zlato-oranžové, až po hnědou. Konzistence nálevu je velmi kulatá a plná (zde se projevuje typický charakter japonského čaje), doslova zaplní celá ústa. Chuť je naprosto harmonická, bez jediné vady, která by nějak negativně vystupovala z chuti.

Nálev je medově sladký. Tóny ovoce jsou spíše tmavého charakteru. Opět cítím švestky a mák (výše zmiňovaný babiččin koláč :-) ), možná i trochu perník. Celkově tento čaj působí velmi harmonicky a vyváženě. V ústech zanechává dlouhý, sladce-ovocný dozvuk. 

...a na závěr se ještě pokochat vylouhovanými lístky.

Co jsem měl možnost ochutnat letošní japonské Oolongy ( od dovozce teamountain.cz), tak mohu konstatovat, že tento byl zpracováním nejtmavší. 

Pokud na tento skvost někde narazíte, doporučuji vyzkoušet. Je to opravdový nektar.