středa 20. března 2013


Gyokuro Saemidori Competition Grade

 Jaro je tu! 


A čím že jsem se ho rozhodl přivítat? Japonským zeleným čajem - Gyokuro Saemidori Competition Grade. Jak už je vidno z názvu, toto Gyokuro je vyrobeno z kultivaru Saemidori - ten vznikl v roce 1977 křížením kultivarů Yabukita a Asatsuyu. Čaj byl sklizen v květnu loňského roku, ve městě Okabe, které spadá do známé prefektury Shizuoka.


Na lístky je radost pohledět. Jsou sytě zelené, lesklé, poměrně dlouhé, bez prachu a rozdrcených lístků. Po vsypání do nahřátého Shiboridashi vydávají omamnou, hlubokou, sladce ovocnou vůni. 


Voda byla ohřátá v keramické konvi - tím získá čaj ještě kulatější a "měkčí" charakter.
Lístky zalévám velmi vlažnou vodou a jen do té míry, aby byly zároveň s hladinou. Získávám tím sice jen půl šálku nálevu, ale o to výraznějšího s velice plným tělem. Dá se říct, takové čajové ristretto.



Nálev má olejovitou konzistenci. Voní po ovoci a smetaně. Po usrknutí nastává v ústech exploze chutí. Pohárky na jazyku jsou zaplaveny silnou chutí umami. Vystupují tóny ovoce, květin, smetany a chuť připomínající vařenou kukuřici. Konzistence v ústech je velice plná, kulatá, hladká. Nálev postrádá jakoukoliv hořkost, či trpkost - zřejmě zapříčiněno použitím kultivaru Saemidori (co jsem měl možnost ochutnat japonské zelené čaje z tohoto kultivaru, tak i u nich byla hořkost a trpkost minimální).


... a na závěr dobrota k zakousnutí. Oplatka plněná marcipánem s Matcha čajem.

úterý 19. února 2013


Železná konev Tetsubin

Dnes bych Vám rád představil tuto nádhernou, železnou konev, která už mi nějaký ten čas dělá společnici při vaření čaje.


Pochází z Japonského historického období Šówa (1926-1989). Dle dostupných informací od prodejce byla vyrobena v roce 1938. Celkový obsah konve je asi 1,8 litru.


Tetsubin se používá výhradně k ohřívání vody, nikoliv k louhování čaje. Tímto způsobem uvařená voda získá nový charakter. Oživí se její energie (Qi) a obohatí se o minerální látky. Chuť vody je pak sladká (pravděpodobně díky železu), plná a kulatá. 


Takovouto vodou se mi nejvíce osvědčilo zalévat čaje tmavšího charakteru - archivní Sheng Pu-Erh, Shu Pu-Erh, Liu Bao, Liuan a tmavý, nebo archivní Oolong. Čaje získají plnější charakter a aroma. Jsou sladší a ovocnější (hlavně Oolong). 



Je velice zajímavé pozorovat, jak takovýmto způsobem ohřátá voda, dokáže vylepšit chuť a vůni čaje.


Na závěr snad jen doplním staré, moudré pořekadlo: Voda, půl čaje!





pondělí 11. února 2013


Hanhakoucha Honyama Koushun

Pojďme se společně podívat na jeden velice zajímavý japonský Oolong.
Byl vyroben na farmě paní Masumi,  která se pravidelně účastní prestižních čajových soutěží. Pochází z horské oblasti Honyama v Šizuoce a na jeho zpracování byli použity lístky z kultivaru Koushun. Barva lístků přechází ze světle hnědé, až po velmi tmavě hnědou. Zpracování je už od pohledu precizní. Lístky jsou celé, jen lehce stočené  a zpřehýbané. Ve vyhřátém nádobí voní neskutečně sladce, ovocně a po máku. Když zavřu oči a přičichnu si, ihned se mi vybaví babiččiny makové koláče se švestkami, čerstvě vytažené z trouby. Sliny už se mi sbíhají, takže hurá na to...


Listů jsem použil asi tak 5 gramů. Louhovat budu v japonském gaiwanu o obsahu 100 ml. Teto parádní kousek starého Imari porcelánu pochází z období Meidži (Přelom 19. a 20. století). Nádherná ruční  práce.

Čaj budu zalévat přefiltrovanou, odstátou vodou, uvařenou v železném Tetsubinu. Tím z čaje "vytáhnu" více sladkosti a ovocných chutí.
Barva nálevu přechází ze zlato-oranžové, až po hnědou. Konzistence nálevu je velmi kulatá a plná (zde se projevuje typický charakter japonského čaje), doslova zaplní celá ústa. Chuť je naprosto harmonická, bez jediné vady, která by nějak negativně vystupovala z chuti.


Nálev je medově sladký. Tóny ovoce jsou spíše tmavého charakteru. Opět cítím švestky a mák (výše zmiňovaný babiččin koláč :-) ), možná i trochu perník. Celkově tento čaj působí velmi harmonicky a vyváženě. V ústech zanechává dlouhý, sladce-ovocný dozvuk. 


...a na závěr se ještě pokochat vylouhovanými lístky.

Co jsem měl možnost ochutnat letošní japonské Oolongy ( od dovozce teamountain.cz), tak mohu konstatovat, že tento byl zpracováním nejtmavší. 

Pokud na tento skvost někde narazíte, doporučuji vyzkoušet. Je to opravdový nektar.